Intro. Takový malý úvodíček. ;-)

Na vodu s čerstvým batoletem?

2. července 2018 v 21:56 | veki |  Máma a mimi
Začalo léto. Počasím teda už dávno. U nás jsme ho otevřeli typicky letní radovánkou - VODA! A tím teď nemyslím vyvalení se u rybníka, ale naskákání do kanoe, odražení od břehu a plutí po řece. Chvilku jsem fakt zvažovala, jestli o tom mám vyprávět, neboť přednášku o tom, jak je naprosto nevhodné, brát tak malé dítě na vodu, jsem si už vyslechla. Ale dřív, než se vám v hlavě vybaví tisíc příběhů o utopených vodácích, bych vás chtěla ujistit, že do nezodpovědnosti máme teda daleko. A na tenhle výlet jsme jeli dobře připraveni a za určitých podmínek.

Za a) dobré teplé počasí. Akci jsme na konec o týden kvůli počasí odkládali. Vyšlo to skvěle! Bylo teplo a slunečno, ale ne vedro k padnutí.

Za b) trasa i pro úplné začátečníky bez jezů či problematických úseků. Ideální je, abyste trasu dopředu znali nejen z mapy. U nás velmi populární úsek Jizery Malá Skála - Dolánky. Jezdí sem děti na školní výlety, rodiny s dětmi, zkrátka pravověrné vodáky tady asi nepotkáte. Nalodili jsme se až pod jezem v Malé Skále. Voda je zde spíš líná, často dost mělká (rafty někdy uvíznou, i my jednou posadili loď na větší kámen).

Za c) možnost cestu přerušit, udělat přestávku, případně poslat dál jen chlapy a s dětmi zůstat na souši. Ne všude se samozřejmě dá vylodit. Ale Jizera zde nikdy dlouho není mimo civilizaci a poskytuje několik možností, kde udělat pauzu.

Za d) mít na vše dostatek času a nespěchat. Zkrátka, rozhodně si nesmí nikdo myslet, že upluje bůhví jaké vzdálenosti. Zde konkrétně je to plavba tak na 2 hodiny bez velkých přestávek.

Za e) bezpečnost především. Plovací vesty se vyrábějí i pro takhle malé děti. Mají pás i mezi nohama, aby dítě nemohlo vyklouznout spodem, a mají i límec, aby se nedostala hlava pod hladinu. Děti v tom vypadají jako malí triceratopsové. :-D Takže jsme si vybrali půjčovnu, kde takové vesty mají k dispozici. Jo a zapomeňte na basu piv, která se vám chladí ve vodě za lodí. A zapomeňte na soutěže kdo koho potopí jako první.

Za f) rodiče musí být v pohodě. Samozřejmě nejezděte na vodu, pokud tuto aktivitu nemáte rádi, nikdy jste na ní před tím nebyli, bojíte se vody, nenávidíte komáry, stromy, listí nebo jiné přírodniny. Nejezděte s malým dítětem na vodu, pokud si na ní nedokážete odpustit alkohol. Nejezděte, pokud rádi "kravíte" a soutěžíte v tom, kdo koho potopí jako první.



VÍKEND NA MALÉ SKÁLE
My jsme zvolili verzi, že si u vody uděláme celý víkend. Jelikož máme kamarády, a ti mají kamarády, měli jsme k dispozici parádní ubytování na okraji Malé Skály.
V pátek večer jsme vybalili a vyrazili na procházku, která skončila u drážního domku přeměněného na hospodu. Kluci se totiž vrhli na různá vozítka. Flori zabavil luxusní vůz s červenou metalízou. A nehodlal se dělit...


Pak už byl čas spát, děti chrupkaly v chatě, my jsme měli čas na posezení venku u grilu. V sobotu nás čekal hlavní bod programu.

Sobotního rána jsme vyzvedli lodě a vyrazili. Jak jsem psala výše, trasa vedla z Malé Skály (z kempu, nástup pod jezem) do Dolánek u Turnova (výstup nad jezem). Je to opravdu hodně rekreační plutí vhodné pro všechny kategorie vodáků, až na ty skalní, pro které je toto zajisté šílený komerční fujtajbl. A opravdu je nutné se připravit na to, že řeka je v sezóně doslova ucpaná. My potkali snad milion raftů se školními třídami, několik rodin s dětmi a dokonce i seniorský pohodový lodní tým.

Trasu je možné prozkoumat na mapách.cz zde: https://mapy.cz/s/2NPw3.
Stejnou trasu jsme všichni jeli už několikrát, takže terén nám byl dobře známý.


První zastávka přišla brzy, hned jak jsme narazili na malý písčitý ostrov uprostřed řeky. Musím říct, že Flori úplně nadšený z plavby nebyl, nejspíš se nudil, loď mu nedovolovala nějaký velký pohyb. I tak ho ale vše okolo zajímalo, především moje pádlo (které jsem za celou dobu použila jen pár krát, chudák táta, bylo to na něm), pak velmi rád vyhazoval věci z lodě do vody (i to pádlo tam chtěl hodit, nakonec se ale spokojil s tím, když tam postupně naházel všechny křupky).
Zkušenost: Je dobré brát na loď nějaké přírodniny, které mohou přijít přes palubu. Listí, klacíky... ostatně ryby a kachny křupkami nejspíš nepohrdly.


Fotku jsme si pojmenovali "Já jsem kapitán a kdo je víc?" :-D

Po přestávce jsme pluli celkem dlouho v jednom kuse a Flori se rozhodl, že to zabalí. Usnul. Prostě chrápal. Cestou si nás lidi fotili, takový spící porcelán, to jen tak někdo neveze. Prosím vás, kdybyste to náhodou četli vy, co jste nám dělali tu fotku, pošlete mi ji! Díky!

Po zchrupnutí byl čas na oběd, a my pomalu dorazili k Zrcadlové koze, kultovnímu podniku při řece Jizeře, kde je vždy narváno. Mají zde i veliké hříště a zvířenu (kozy, prasátka, pávy, ...). Nám šlo hlavně o to dát si oběd a rozptýlit děti. To se povedlo. Mimo jiné jsem Floriho oblékla, aby si ohřál nohy (v lodi je pořád trošku vody a chtě nechtě, prostě to studí). A to převléknutí se ukázalo jako klíčové. Od Kozy je to do Dolánek tak 10 minut plavby, takže jsem už Florimu nechala plínu, která mu byla mnohem pohodlnější, než půjčené testovací plavečky. A najednou byl spokojený a mnohem víc v klidu. Takže zkušenost: dbejte na opravdu pohodlné oblečení, aby nikde nic nedřelo a netlačilo!

A teď přijde šok! Já jsem vám totiž na začátku zatajila, že jsme nepluli jen na lodi, ale také... jeli zpět na Malou Skálu na KOLOBĚŽCE. Ouuuje. Nic nemožného za správných podmínek. Řekla bych, že zde platí asi vše, co pro cyklisty, a protože na kole s dětmi jezdí kde kdo, je to asi mnohem přirozenější a paradoxně to mé okolí šokovalo o trochu méně, než jízda na kanoi. Rozhodně jsem ale lepší vodák, než koloběžkář, a tak jsem měla opravdu strach, jak to půjde. Opět je ale důležité dodržet pár podmínek.
- Vybrat dobrou půjčovnu, kde půjčí všechno vybavení - koloběžku s dětskou sedačkou, k tomu i dětskou přilbu.
- Nesjíždět obtížnější úseky, u kterých si nejsem jistá, že to 100% zvládnu.
- Mít možnost zastavit, udělat pauzu, přerušit jízdu.

Podél Jizery vede cyklostezka Greenway Jizera, náš úsek komplet celý po asfaltu, prakticky po rovince. Překážkou je jen několik mostů, které je nutné přejet, z čehož na ten železniční je prudký výjezd nahoru (a zase dolů)... já tedy výjezdy a sjezdy z mostů nejela a koloběžku s Florim jsem vedla, a to hlavně proto, že zde bývalo dost písku a smyk jsem nechtěla riskovat. Po cyklostezce je poměrně hustý provoz, cyklisté jsou mnohem rychlejší, a ne všem dochází, že na trase je tady i hodně dětí. Já na železničním mostě například dva cyklisty opravdu pobouřila, když museli z kola také dolů, neboť na úzkém chodníku podél kolejí předjíždět nejde. Ale což, jejich minutové zdržení mi za naši bezpečnost fakt stálo.

Tu část cesty, kterou Flori neprospal (už zase! Člověk se snaží a on pořád chrní!) si náramně užil... nadšeně volal "brm brm" a ukazoval na vše okolo. Zde póza v cíli před vrácením koloběžky.


Asi nikoho nepřekvapí, že ten den spaly děti nezvykle klidně a nezvykle dlouho. V neděli jsme chtěli jen na krátkou vycházku po okolí, takže nebylo kam spěchat. Nakonec se nám podařilo se vybatolit až kolem poledního, takže jsme došli jen na skalní hrad Vranov - letohrádek Pantheon, kde jsme si dali výbornou kávu a spěchali jsme zase dolů na oběd. U pizzerie měli jako skvělý benefit báječné dětské hřiště s pískovištěm... lepší zakončení snad nebylo ani možné.

Tahle naše dobrodružná výprava skončila tedy s úspěchem. Tátové se odreagovali od pracovních povinností, děti měly povoleno řádit víc než obvykle, mámy si požvanily. Celý kolektiv (tři tříčlenné rodiny) spolu smysluplně strávil čas bez obrazovek a sítí a prohloubilo se přátelství.

Takže pokud někdo váháte, věřte, že to jde. Jen je potřeba se k tomu postavit s respektem a být připraven. :-)
Tak všem přeji, ať jste připraveni na všechna vaše letní dobrodužství!
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 padesatka padesatka | E-mail | Web | 2. července 2018 v 23:01 | Reagovat

Škoda, že si Flori ještě výlet nebude pamatovat, ale počítám, že jich spousta dalších bude...moc vám fandím... :-)

2 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | Web | 3. července 2018 v 9:25 | Reagovat

Musím přiznat, že jsem si vždycky, když jsme na vodě potkali loď s batolaty a nebo se psy klepala (pomyslně :) na čelo :) Jednak z bezpečnostních důvodů a druhak právě kvůli té nudě...v tom mi přijde že mají oba živočišné druhy úplně jiné potřeby než háček a kormidelník :)

3 masterofexceptions masterofexceptions | E-mail | Web | 3. července 2018 v 13:18 | Reagovat

Tak lori uz neni zadne batole :) A ty vesty pro prcky jsou super! Dobre vedet! :)

4 Veki Veki | Web | 6. července 2018 v 22:14 | Reagovat

[2]: K bezpečnosti jsem se vyjádřila. Nevím teď, zda myslíš nudu tak, že se nudí dítě, nebo že se nudí doprovod. Dítě lze zabavit, je to jen o tom přistoupit k tomu trošku aktivně a kreativně. My vůbec nevěděli, jaká bude reakce, příště už víme, že musíme mít připraveny nějaké legrácky. A dospěláci musí zkrátka vzít na vědomí, že té lodi velí někdo jiný, než kormidelník. ;-)
Psa nějak neposoudím, žádného nemáme a nikdy jsme neměli.
Jinak jsem nikdy nebyla příznivcem ježdění na vodu, kde se dělá "bordel" - hurónsky křičí, cáká, potápí se navzájem lodě a pije. Takže mít s sebou batole alespoň legalizuje naší "nudnou a slušňáckou" jízdu. :-D :-D

[3]: Právě že už je batole a do tří let ještě bude. :-) Tyhle vesty jsou právě pro tuhle kategorii dětí. Máme doma pro děti od 3 let, a ta už tu šňůru mezi nohama nemá.

[1]: No, my taky doufáme, že ještě nějaké budou... jen ho potřebujeme od malinka zvykat na rodičovské šílenosti. :-D Pak přijde doba, kdy se budeme z jeho šíleností vzpamatovávat my. :-D

5 MarijaKes MarijaKes | Web | 11. července 2018 v 8:38 | Reagovat

Jsem tou vaší rodinkou nadšená. Podnikáte nádherné výlety i s podobně smýšlejícími. To je ten největší dar mít takové přátele. Moc se mi líbí, jak jsi vypsala všechno, co je potřeba, je vidět, že jste se na cestu řádně připravili. Připomínáte mi mou neteř. Ta  zase s dítkem ve vaku absolvovala mnohé horské výlety V Tatrách, pod nimiž žije. To je bezva, že na koloběžku se dá připevnik i dětská sedačka.
I když Floriánek asi moc v paměti z tohoto výletu mít nebude, velmi se cení to, že vy sami se nevzdáváte sportovních aktivit s výmluvou, že to nejde, protože máte malé dítě. Pro vás je to nesmírně důležité a když o tom napíšeš takový článek, je to i pro druhé inspirující. Proč by mamina seděla doma a otec si užíval s přáteli sport nebo seděl doma také. Tak to totiž bylo u nás. Já byla doma s dětmi a manžel jezdil na vandry. To mi ještě přátelé napsali, abych ho na pár dní uvolnila z rodičovských povinností. A já jsem ztratila nejen tu sportovní kondičku a setrvačnost, že jsem pak měla problém i na prvním výletě na kole. To mi manžel vyčítal, že mu nemám vykládat, že jsem dříve lezla vysokohorskou turistiku. Moc vám všem fandím.  
Flori u toho fára vypadaá opravdu jako hrdý majitel. :-D

6 slunecnyden slunecnyden | Web | 15. července 2018 v 17:09 | Reagovat

Mě se ten váš výlet líbí.Myslím, že jste nic nepodcenili a všichni jste si to užili.

7 Veki Veki | Web | 16. července 2018 v 14:54 | Reagovat

[5]: Já myslím, že i když nebude mít aktivní vzpomínky, tak se přirozeně seznámí s prostředím a aktivitou a až pojedeme příště (a příště a příště), tak mu to bude připadat přirozené, bude vědět jak se chovat a co dělat a bude to fajn bez stresu.
Také jsme vypozorovali, že tyhle výlety děcka posouvají někam dál... zpravidla do pár dnů po podobné výpravě přijde nějaký pokrok. Po posledním spaním pod převisem se Flori rozchodil. Nebo je to náhoda?
Jo a auto jsme museli koupit, už má svoje. :-D
Díky moc. :-)

[6]: Užili moc. Příště ještě vyladíme aktivity na palubě, aby děcka nechtěla vyhazovat pádla. A bude to dokonalé.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama