Intro. Takový malý úvodíček. ;-)


Komentáře

1 MarijaKes MarijaKes | Web | 12. června 2018 v 9:33 | Reagovat

Skoro jsem slzičku zamáčkla nad tím, jak ten čas letí a zavzpomínala na své dětičky. Floriánek je moc šikovný a popsala jsi ho báječně včetně slovníku. Líbí se mi moc i ten závěr. Další oslava až v 15. Cha cha. Každé narozky mají svůj půvab.
Floriánkovi přeji hodně štěstí, zdraví a radosti z novýách objevů, údivů nad vším novým a rodičům jakbysmet. :-)

2 padesatka padesatka | E-mail | Web | 12. června 2018 v 16:58 | Reagovat

Díky za skvělý článek. Moc jsem se nasmála. Jsi bezvadná matka, Ty i pubertu zvládneš s přehledem... :-)

3 Sugr Sugr | E-mail | Web | 12. června 2018 v 18:25 | Reagovat

Tedy Vekoušku znám tě léta, ale nevěděla jsem, že už máš děti dvě? :-D Ta fotka kde jsou u tvých nohou...,  mohu se zeptat? To se tak sápou na tvá ňadra plná dobroty pro ně, nebo na to pivko co máš v ruce? :-D  ;-)  :-D

4 Veki Veki | Web | 12. června 2018 v 18:55 | Reagovat

Druhé je kamarádky. Jsou stejně staří, tak si vyhovujeme v aktivitách a hoši si spolu vyhrajou. A sápou se tom pivu. :-D :-D

5 Petr Ozogán Petr Ozogán | 12. června 2018 v 23:34 | Reagovat

Možná jsi zapoměla napsat, jak se Flori pěkně a rád nahlas směje, ... to se mu pak každá rošťárna, co provede odoustí.

6 slunecnyden slunecnyden | Web | 13. června 2018 v 16:49 | Reagovat

Je fakt vidět, že si to nádherně užíváte. On má každý věk něco. A určitě také nemá cenu na něco spěchat a něco se snažit urychlit. Já si pamatuji, jak jsem se dívala na naše miminko, a říkala si, že snad nikdy nebude lézt. A ona už nejen leze, ale i běhá (když je donucena tělocvikářkou), nejen mluví, ale i odsekává, a z nedonošeného miminka je slečnou, která je skoro velká jako já... :-) Strašně to letí.

7 Hana Hávová Hana Hávová | 13. června 2018 v 23:34 | Reagovat

První narozeniny prvního dítěte jsou nezapomenutelné. Žádné jiné už nebudou takové. Nikdy se již dítko nebude vyvíjet takovým tempem, které je naprosto individuální. Pokud budeš mít dětí víc, uvidíš ten obrovský rozdíl i mezi vlastními sourozenci, nebo dokonce dvojčaty. Já prý chodila již v 9 měsících, tvůj otec až v roce a půl. Ty sama jsi udělala první kroky v 11 měsících, Iva v roce a Tonda v roce a čtvrt, Růža v roce a půl. Růža začala lézt v době, kdy ty už jsi chodila. Nakonec se každé zdravé dítě postaví na své vlastní nohy a do tří let se jsou mezi nimi minimální rozdíly. Velké rozdíly jsou v řeči, ale i ty by se správně měly do nástupu školní docházky upravit. Pokud ne, je čas na logopedii. Ale to je ještě daleko. Obecně jsou dětem nejlépe citoslovce  a jsou také prvními " slovy ", které děti říkají naprosto vědomě. I vývoj řeči však je do jisté míry individuální. Ovlivnit vývoj řeči jde pouze do té míry, že na něj budeš dostatečně mluvit a číst mu. Spousta dětí ještě ve dvou letech perfektně rozumí, co se mu říká, ale mluvit se jim nechce. Dobře totiž vědí, že jim rodiče rozumí. Jakmile přijde do školky, najednou je to jinak. Dítě je donuceno ke komunikaci prostředím a nejednou se samo rozmluví. Ale jestli bude v tomhle po tobě, dlouho mu to trvat nebude. :-D

8 Veki Veki | Web | 14. června 2018 v 9:23 | Reagovat

[5]: Já jsem toho zapomněla napsat! Hned jak jsem to dodělala, tak mě napadlo moc dalších věcí!

9 Veki Veki | Web | 15. června 2018 v 9:42 | Reagovat

[7]: Já se snažila o nadsázku, nadhled, nějakou srandu. Fakt mi nezáleží na tom, kdy kdo co. Flori je originál.

10 veruce veruce | Web | 15. června 2018 v 13:56 | Reagovat

Já tyhle články o dětech od jisté doby tak ráda čtu, čím to asi bude :D
A nemusíš smutnit, druhý rok je stejně zajímavý jako ten první :-)
Přeju pěkné dny s malým a spoustu výletů! :-)

11 Lucka Lucka | Web | 17. června 2018 v 9:57 | Reagovat

To je krásný. :-)

12 Natálie Natálie | Web | 18. června 2018 v 20:08 | Reagovat

teprve tehdy až má člověk dítě pořádně vidí, jak ten čas utíká.. a jde to pak čím dál tím rychleji.. dítě máš moc pěkné.. :) a oslava vypadá hezky.. hlavně ty dorty.. :)

13 cestujmespolu cestujmespolu | Web | 19. června 2018 v 17:47 | Reagovat

Ja ešte nie som mama, ale trošku sa toho aj bojím, ale zároveň sa aj teším, keď to príde. Určite to nie jednoduché, človek začne dávať samého seba na druhú koľaj a uprednostňuje deti, manžela a pod. Podľa mňa netreba hlavne zabudnúť na samú seba, a úplne sa nenechať tým pohltnúť, lebo potom človek po čase bude strašne veľa vecí ľutovať...držím ti palce, máš pekné dieťatko, a hlavne veľa veľa zdravíčka. :-)

14 Zbyněk Zbyněk | E-mail | 20. června 2018 v 8:00 | Reagovat

Krásně napsané! Ty roční narozeniny jsou přelomový. Já i Lenka jsme si o prvních narozeninách vysloveně oddychli, uff- první rok za námi... Jak píšeš o té čistotě: prý se to s čistotou u dětí fakt nemá přehánět, jsou pak málo imunní vůči všem těm bacilům (píše se v čsp. Vesmír). Jo, a co nějací sourozenci, bude mít Flori??? Zbyněk.

15 zazvorek zazvorek | Web | 22. června 2018 v 21:38 | Reagovat

Dodatečně Florimu všechno nej, pořád tolik energie a spoustu krásných zážitků! :-)
Co se týče těch názorů na výchovu, ono rozhodně hodně záleží na tom, koho zrovna potkáš. Naše malá je taky ten "chudák", co se pořád povaluje na zemi ve špíně (kolikrát už jsem slyšela "Nemáme vytřeno!"...no, my doma taky ne :-D), ochutnává klacky, hlínu, písek, zato neochutnává sušenky apod., protože na sladké má vždycky času dost, a pořád "chudák" někde trajdá a musí snášet naše aktivity. Ovšem moje dobrá kamarádka nedělá nic z toho a dítě má taky spokojené. Myslím, že nic není špatně, i když zejména od starší generace posloucháme, že špatně je vlastně všechno :-/
Flori je velký šikula! Zejména to "mluvení" vám závidím, naše madam sice nezavře pusu, nicméně kromě tata a mama neřekne ani jedno smysluplné slovo. No co.
Tak hodně krásných výletů a užívejte si jeden druhého ;-)

16 Veki Veki | Web | 2. července 2018 v 11:21 | Reagovat

[10]: O tom já ani nepochybuju... třeba první ee do nočníku vypadající tak, že si do něj stoupnul, pak si počůral nohy, koberec kolem a nakonec v tom vymáchal i chleba, který měl v ruce. Ouuu je!

[12]: Jo, utíká to ještě rychleji než před tím!

[13]: Díky moc! Upřímně, já si to neuměla představit. Na jednu stranu jsem měla pocit, že už by to rodinu chtělo, na stranu druhou jsem měla ráda svůj pohodlný a krásný život. A pak to přišlo samo, jsme z toho občas hodně mimo, ale život má zase další rozměr! Máš pravdu, já na sebe zapomínám strašně často a teprve se učím, že jsem tu taky já. Hlavně v momentech, kdy padnu. A chlap mi pak říká, že by mi přece pomohl, jenže já si neřeknu a on tak neví, že potřebuju pomoc. No, snad se to naučím.

[14]: Ano, takové ufff, už to fakt není to křehké mimino. Hele, sourozenci jsou v mé hlavě nastevení tak, že vzhledem ke genetické zátěži chci nejdřív vědět, že doma (ne)mám "pošuka", a pak se uvidí.

[15]: No, já nejsem žádný radikál. Vyznávám zdravý rozum. Líbí se mi názor "gorilí matka". Dítě se ve společnosti matky účastní běžného života, a tím se učí, jak společnost funguje (bohužel to není v naší společnosti úplně normální a dítě je často vystrčeno do své vlastní bubliny). Jo, má to svoje hranice, ale to má každé dítě jiné, takže co funguje v jedné rodině, v druhé fungovat nemusí. A nemám ráda, když někdo vypráví, že on byl lepší. No nebyl, byl jiný, dělal co mohl, jako my všichni. Dělal to jinak, v jiné době, s jinými informacemi. Vsadím boty, že hodně rodičů dnes dospělých dětí by třeba s dnešními možnostmi udělalo pár věcí jinak, ale přiznat si to, je těžké... já bych udělala taky hodně věcí jinak, hlavně třeba v šestinedělí. Ale nic se úplně naplánovat nedá. A tak žijme a nechme žít! Kolikrát jsem u různých maminek viděla něco, z čeho mi vstávaly vlasy na hlavě, ale jsem daleko toho někoho moralizovat (typicky jedna sousedka, která velmi hrdě nosí ve visítku). Jinak mluvení se nám poslední dobou smrsklo pouze do "ham" a "brm" a "ee". :-D :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.