Intro. Takový malý úvodíček. ;-)

Zimní šlápoty

1. března 2018 v 15:03 | veki |  Máma a mimi
Počasí je všelijaké, chvíli je jaro, chvíli zima. Ale i tak se najdou chvíle, kdy je příhodné vyrazit ven. Poslední výlet nám překazily rýmy, kašle, teploty a jiné radosti, ale to nevadí, posuneme to o pár týdnů a určitě na tu Jedlovou vystoupáme!

Poslední větší lednovou akcí byl tradiční pochod pořádaný Klubem českých turistů Chrastavské šlápoty, který se vždy koná na začátku ledna a vede po okolí Chrastavy. Tratě jsou od 7 do 20 km. Protože bylo zrovna jaro (prý nějakých 11°C), zúčastnilo se mraky lidí (prý skoro 1500). Kouzlo téhle akce je, že na ní za dobrého počasí vyráží i ti, kteří normálně na výlety nechodí, neboť terén není náročný a trasa přiměřená. I když jsme šli celou dobu v davu, zvládli jsme přejít odbočku do Panenské Hůrky (cha, efekt stáda funguje dokonale, šli jsme prostě tam, kam šel dav), a protože jsme líní, tak jsme se na původní trasu vraceli ve stylu "nedbám bláta, ni kamení, hlavně ať si moc nezajdu" a vzali to lesem přímo dolů do osady. Ale nějak předbíhám.

Trasa vedla z Chrastavy (U Komína) do Bílého Kostela, na Panenskou Hůrku a zpět do Chrastavy (U Komína). To byla ta nejkratší varianta, která má na papíře 7 km, reálně je to ale skoro 9 km. To jsme samozřejmě neřekli starším dětem, které šly po svých. Jen jim bylo na konci trošku divné, že jsou poněkud více unavené.

Trasa: cca 9 km
Terén: asfalt, lesní cesta
Kočárek: poslední úsek (Panenská Hůrka - Chrastava) po silnici (po zelené turistické značce nesjízdné)
Památky: kaple v Panenské Hůrce, starý německý hřbitov v Panenské Hůrce, Chrastava (Městské muzeum, Fürichův dům, kostel sv. Vavřince, Muzeum hasičské techniky)


Na mapě to můžete prostudovat zde: https://mapy.cz/s/2mEIt.

V této podobě trasa pro kočárek moc vhodná není (v posledním úseku se překonává potok bez lávky), ale je možné jít z Panenské Hůrky po silnici. Kamarádka je ale důkazem, že i mohutný kočárek se spícím dvouleťákem se přes potok dá dostat. :-D


Po cestě je několik kontrolních bodů, kde jsme si dali razítka na startovní lístek, a taky si dali svačinky, udělali fotky a socializovali naše mimina.

Zážitek jménem Paradýs
Cestu znám celkem dobře. Šla jsem ji už 3x, přesto mě pokaždé něco překvapí. Tentokrát (kromě toho minutí odbočky, které do teď opravdu nechápu) mě doslova šokovala nově opravená cesta podél Jeřice a Nisy z Chrastavy do Bílého Kostela. Dřív to byla taková "kozí stezka" po břehu. Dost ji poničily povodně v roce 2010, ale i pak byla schůdná. Ano, schůdná, nikoli sjízdná pro cyklisty. A co se nestalo? Někdo tuhle cestu, která vedla kousek nad vodou mezi stromy, rozšířil (a vykácel stromy) a ohavně vyasfaltoval a nazval ji "Paradýs". Jsem samozřejmě ráda, když se opravují turistické cesty a lidé mají kam vyrazit za město, ale tohle je prostě hnus. Rovná nudná cesta, na pošlap tvrdá. A pak mě zaráží ještě jedna věc: po zkušenosti s povodněmi se tu vesele asfaltuje přímo na břehu...
PS.: Co to jako znamená Paradýs? To je platýz, který se zúčastnil paraolympiády, nebo to má být Paradise, a pak si někdo uvědomil, že do ráje to má daleko?
PSS.: Omlouvám se za tu dávku sarkasmu. Určitě to příslušné orgány stálo mnoho úsilí, aby tu cestu opravily, ale tyhle věci se prostě neslučují s mým viděním světa. A tím neříkám, že je to špatně. Pro obecné blaho je to asi dobře a já ani netuším, co na to říkají místní obyvatelé. Pár mi jich říkalo, že je to super na kolo, s tím souhlasím. Ale moje priorita není v kole, ale v tom mít někde poblíž kousek "přírody" a mám pocit, že se podobná místa systematicky asfaltují a betonují.

Panenská Hůrka
Dnes je to část obce Bílý Kostel nad Nisou, je to taková malá osada, převážně rekreační. Svá nejlepší léta má už dávno za sebou. Ale zůstala poměrně pěkně zakonzervovaná a i když i tady se rekreanti činí, ještě se jim nepovedlo změnit ráz téhle vesničky v kopcích úplně. Je tu krásný starý německý hřbitov, který zarůstá lesem a je tichým svědkem dob (ne)dávno minulých. Je tu opravená kaplička Nejsvětější Trojice a mnoho krásných chalup.
Je to stará hornická osada, kde se těžilo stříbro a několik dalších kovů (olovo, cín, měď, zinek), ale Třicetiletá válka podnikání přerušila a hornictví pomalu upadalo. V 18. století se těžba ukončila úplně, místní zásoby cenných kovů byly vyčerpány.

A z Panenské Hůrky je to dolů do Chrastavy jen kousek... vraceli jsme se po druhém břehu Nisy, kde vede silnička. V cíli na nás čekal diplom a na děti nějaká laskomina. Diplomek máme v miminním albu (taky bych mohla napsat, jak se nám ta sranda vyvíjí, že?).

V únoru jsme pak vyrazili ještě na krátkou procházku na rozmezí Lužických hor a Podještědí. Trasa vedla z Jitravy přes Sloní (Bílé) kameny, Horní Sedlo, Černou Louži a Rynoltice zpět do Jitravy.

Trasa: cca 10 km
Terén: asfalt, lesní cesta
Kočárek: ne


Trasa k prozkoumání zde: https://mapy.cz/s/2qX9W

Byl příjemný den, i když chladno a foukal vítr. No, od Sloních kamemů nás čekalo pořádné stoupání, takže jsme se zahřáli. Začínám mít pocit, že se na mě lepí nějaký výletnický matoucí virus. Ano, opět jsme přešli odbočku... tentokrát jsme se ve skalách na vrchu Vysoký nechali vést šlápotami ve sněhovém poprašku... Konstatuji, že to byly stopy někoho, kdo šel kozí stezkou za roh na záchod. To nám došlo bohužel až ve chvíli, kdy jsme přelezli pár balvanů a ocitli se v lese bez náznaku toho, že bychom šli po cestě. A tak jsme lezli po kamenech zpět...
Dopadlo to ale skvěle... cestu jsme našli, vedla skalami trošku výš. A byla nádherná, vedla až nad hranicí nízko se plazících mraků, takže jsme se ocitli pod sluncem zalitou modrou oblohou...


A Flori dokonale maskován... stal se součástí mé šedé mikiny. :-D

I když teď je venku třeskutý mráz, už se určitě jaro plíží a blíží. Máme už vyhlídnuté zase nějaké organizované pochody a zálusk na pár zcela neorganizovaných akcí. Tak jaro, spěchej, mimino potřebuje ven na pastvu!


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hedd hedd | Web | 1. března 2018 v 15:51 | Reagovat

Díky za tipy na výlety! :) Mě ale na tyhle organizované akce neužije, projdu si to raděj potichoučku, sama, v zahloubání do lesa... :-)

2 Eliss Eliss | Web | 1. března 2018 v 17:30 | Reagovat

Není nad parádní pohodový výšlap 8-)

3 sugr sugr | E-mail | Web | 1. března 2018 v 18:37 | Reagovat

Už aby malý běhal! :-D S takovou mámou toho pozná tolik, co někdo nezpozná ani za celý život! ;-)

4 padesatka padesatka | E-mail | Web | 1. března 2018 v 19:00 | Reagovat

Jsi statečná matka, Floriho čeká krásné a dobrodružné dětství... :-) Ten se určitě nikdy nudit nebude...

[3]: Souhlasím, moc hezky jsi to napsala... :-)

5 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 2. března 2018 v 12:18 | Reagovat

Jste borci. Já bych chtěla být tím malým dítkem a nechat se kolébat na mámině hrudi a užívat si spánku na čerstvém vzduchu. :-) Tak hodně podobných povedených výletů. :-)

6 veruce veruce | Web | 4. března 2018 v 23:27 | Reagovat

Skvělý! My toho v zimě moc nenachodili, tak to snad teď v březnu doženem :)

7 Veki Veki | Web | 5. března 2018 v 21:39 | Reagovat

[1]: My jsme dost často šli pak stejnou trasu o týden později sami. :-) :-)

[3]: Jen ať ještě neběhá, mi uteče a já ho už nedohoním. :-D

[4]: A mě ještě dobrodružnější mateřství. Už teď je nutné ho celý den zaměstnávat, jinak by zbořil barák. :-D

[5]: Určitě! Plánujeme Rumcajsův pochod kolem Jičína. A taky přepadovku na Moravě. :-)

[6]: Jojo, už bude určitě jaro a s ním hurá ven! Někdy je to vopruz, když se nedá jít ven...

8 Zazvorek Zazvorek | Web | 6. března 2018 v 21:24 | Reagovat

Jooo, to je paráda! Před těmi mrazy bylo krásné počasí, tak z nás taky zase byly turistky :-) Bohužel jsem na výletech flotila jen mobilem a z něj mi na blog nejdou nahrát fotky, tak ani nemůžu napsat článek :-(
Jinak my teda taky vůbec nejsme na tyhle organizované pochody, ale říkám si, že stokrát lepší, když jde dav lidí na výlet, než aby trávili víkend v obchoďáku...
A na ty asfaltové "dálnice" mám stejný názor :-(

9 padesatka padesatka | E-mail | Web | 6. června 2018 v 22:46 | Reagovat

Ano, tenhle článek si pamatuju, čekala jsem nějaký nový, ale chápu, že s prckem není čas. Tak sem plácni aspoň fotku, ať vidíme, jak synek roste... ;-)

10 Veki Veki | Web | 9. června 2018 v 16:01 | Reagovat

[9]: Ojojoj, žiju! Jsem vždycky mrtvá dřív, než se dostanu k počítači, ale už to chystám. Díky za trpělivost.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama