Intro. Takový malý úvodíček. ;-)


Komentáře

1 zazvorek zazvorek | 31. ledna 2018 v 21:31 | Reagovat

Tak přesně něco takového jsem si potřebovala přečíst, protože to vypadá jako reportáž z našeho kutlochu a já konečně mám pocit, že v tom nejsem sama! :-D Od začátku do konce bych se pod to podepsala (teda až na to kojení, ale to se holt nedá nic dělat, třeba příště).
CO se týče Vánoc, Štědrý den jsme sice strávili u mé rodiny, ale na svátky jsme už chtěli být sami. Původně jsme chtěli být ve třech i na Štědrý den, ale to bychom asi nevečeřeli (protože přiznávám, že já bych časově nedala ani salát, ani vánočku, ani cukroví...:-D). Obaly samozřejmě bavily víc než jejich obsah... A je zajímavý, že naše dcera se taky bojí různých válců! Od tatínka dostala nafukovací válec na přelézání a normálně před ním couvá a hystericky brečí, když ho vidí... Hlavně že se nebojí vlézt za tmy do koupelny pod vanu do ještě větší tmy a bordelu :-D Jinak se u nás taky teď konečně víc vytírá, většinou ovšem vytírá Alice svým bodýčkem, které následně - obaleno drobky a vlasy - svou lehce načernalou barvou ukazuje, že ten úklid podlah nebyl zas až tak důsledný...:-D
Sezení neřeš, Alice byla opravdu hadí žena, než se naučila pořádně rovně sedět; pedala, hrbila se, taky si sedala z lehu...oni na to prostě musí nějak přijít ;-) A je pravda, že jakmile se naučí sedět, je to paráda, najednou se dají dělat úplně nové hry, lépe se krmí, přehodila jsem ji do sporťáku, ať má výhled...úplně nový svět.
Na zuby jsem měla podezření snad od čtyř měsíců. Ale až v osmi teprve vylezly dva najednou. A manžel je měl až v roce, takže jsem byla smířená, že se načekáme. Buď ráda, že je nemá, alespoň tě ještě nemá čím rafnout, ono to docela bolí a Alice z toho má ještě děsnou bžundu :-D
A taky to u nás zní (i vypadá) trochu jako v zoo... Ale já holt na klasické dětské zpívánky moc nejsem, spíš blbneme.
No a že jsem všude mimozemšťan, to mám pocit už od dob těhotenství... Někdy to na mě padá hodně, hlavně proto, že moje kamarádky děti ještě nemají, a tak nemám s kým ty různé věci sdílet nebo kde se socializovat. A abychom šly do nějaké herničky nebo dětského koutku... to je moje noční můra :-( Často mám dojem, že mám "nepatřičné" pocity, které se k matkám nehodí. Nebo se o nich jen nemluví? Vím, že se známe jen takhle virtuálně, každopádně kdyby ses ale chtěla nějak vykecat bez toho, že by tě někdo soudil a koukal na tebe skrz prsty, můžeš mi napsat na terezapeerova@seznam.cz... třeba si nakonec nebudeme připadat tak mimo ;-)

2 Veki Veki | Web | 31. ledna 2018 v 22:29 | Reagovat

Na to sezení se těším! Sporťák už máme asi 3 týdny, neboť se do hlubokého nevejde a navíc děsně ječí, když nic nevidí. Takže když nespí, tak se rozčiluje a je lepší ho nosit. Ne vždy jde mít staženou boudu, aby něco viděl. Ale až si fakt sedne, tak bude mít výhled. A krmení! To bude super, bude moci sám patlat u stolečku, teď ho krmím v takovém tom "houpátku", kde je v polosedě jako v autosedačce.
Díííky moc. Napíšu určitě. :-) Mám spíš pocit, že se o tom nemluví, je těžké si některé věci přiznat sama sobě, natož ostatním. Naštěstí máme sociální sítě, kde můžeme budovat náš vlastní happy svět, kde není místo na pochyby. :-D :-D

3 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 1. února 2018 v 0:17 | Reagovat

no to je ale krásný bobíšek fakt:-)
každé miminko je jiné, to naše má 7.měsíců a už má 4 zuby :-D ale ještě se neumí točit z bříška na záda..

a klidně buď kontroverzní a nemusíš se obhajovat....myslím že by matky mezi matkami měly být více chápavé a ohleduplné a někdy mi přijde že jsou jako supy...
a kecy typu ty máš asi hodně času fakt miluju - naopak lidi by měli chválit - jsi šikovná že jsi s miminkem stihla napéct...

4 Veki Veki | Web | 1. února 2018 v 10:33 | Reagovat

[3]: Tojo, malý je zase dost drobný, v jeho věku mají mimina běžně o kilo víc, takže se všichni diví, že už mu je tolik. Můj brácha měl prý zuby v necelým 5 měsících. A některé děti zase až na roce.

5 veruce veruce | Web | 1. února 2018 v 23:09 | Reagovat

Jé, když to se tak dobře čte. Nejen, že si nepřipadám tak strašně, ale také je to pěkně nostalgické. Tomu mýmo přece jen jsou skoro dva roky a to už je úplně o něčem jiným 8-)
Všichni se všude chlubí, jak s dítětem doma všechno zvládají a já si pak připadám jako idiot, když jsem napekla 4 druhy cukroví a bylo to o nervy (loni i letos) :-D
Ten individuální vývoj se stejně zajímavý. Do všeho časem dospěje, hlavně mu nepomáhat ;-) Ten náš se zase vůbec neplazil. Jednoho dne se rozlezl, aby se vzápětí ukázkově posadil a pár týdnů nechtěl dělat nic jiného. Mám dojem, že snad lezení doháněl až poté, co se naučil chodít :D
Puzzlový koberec mi taky rozebíral, takže už rok leží v krabici. Zuby mu rostly od 3m a trvalo to další 3 měsíce než vylezly. Každé zuby u něj trvaly 3 měsíce. Jen ty poslední, no tam už to nějak přetáhl. Tunelu na prolézání se bál před rokem a půl a nevlezl by do něj ani teď :D
A podivné pocity a myšlenky mám průběžně taky, zejména v obdobích, kdy je to náročnější než obvykle (třeba teď se u něj rozjelo období vzdoru a tak si doma občas zakřičíme oba). Navíc jsem sociofobni asociál. Na dětský hřiště jdeme jenom tehdy, když tam nikdo není. Když tam někdo přijde, děsím se toho, že si bude chtít povídat. Naštěstí ale vypadám dost divně na to, aby nepadlo více než pár zdvořilostních dotazů :-D
Podle mě o tom jiné mámy nemluví, protože něchtějí vypadat špatně před ostatními, a tak dál koluje vize, že každá máma je každý den usměvavá, všechno stíhá a všechno se jí daří. Ve skutečnosti je to trochu jinak, každýmu někdy dochází síly.
Hodně jsem toho pochytila z jedné skupiny na FB. Beru to tak, že každej jsme nějakej. Já jsem nervák, ač jsem si o sobě myslela, jaká nejsem trpělivá. Dítě člověk naučí i něco o sobě samém 8-)

6 zazvorek zazvorek | Web | 8. února 2018 v 20:53 | Reagovat

[2]: Jo ty procházky jsou najednou takový nějaký lepší, když má pořádný výhled :-) Zima je v tomhle hroznej opruz, ještě nechodí, abych ji mohla někam postavit a projít se kousek s ní, klouzačky atd. jsou pod bahnem (a taky nemám pocit, že by na to měla, i když by se jí to určitě líbilo :-)), na trávu dát nejde, sníh taky není, tak nám zbývá jen to dřepění v kočárku jako pecka... Na jaře to vychytáme ;-)
Jo a to lehátko byl skvělej pomocník, taky jsem v něm krmila. A to jsem ho původně odmítala, že takovej krám doma nechci. Nakonec milovala, když jsem ji v něm zvedala a houpala :-)) Jo a sociální sítě nemám, abych právě neměla ty depky, jak jsou všichni happy :-D

[3]: Přesně tak! Někdy mám pocit, že jsou na sebe ty ženské vzájemně hrozně zlé. Snad na každé téma ohledně dětí se proti sobě staví dva (nebo víc) nesmiřitelné tábory, každý má svou pravdu a ostatní jsou hlupačky, co své dítě zabíjejí. Místo aby se vzájemně podporovaly, chválily...

[5]: Já se tě zrovna v nějakém článku chtěla zeptat, jak a jestli řešíš nějaké takové ty dětské herničky, hřiště, koutky atd., protože mi přišlo, že to asi budeš mít nastavené podobně, tak jak to malý "zvládá" :-D Zrovna nedávno se mě kamarádka se stejně starým dítětem, jako máme my, ptala, jestli už jsme byli v herničce. Už jen ta vidina toho, jak tam jdeme, mě upřímně děsí, taková místa mě nejen nelákají, ale dokonce trochu odpuzují, nejspokojenější jsem, když jdeme samy na dlooouhou procházku mimo město, kde nepotkáme živáčka :-D Nemáte holky ale pocit, že z těch prcků pak uděláme trochu asociály? Že bychom se kvůli nim měly kousnout a přežít to tam aspoň občas?

7 slunecnyden slunecnyden | Web | 11. února 2018 v 18:20 | Reagovat

Zachytila jsi ho krásně usměvavého. A popsala tak, že budete mít jednou na co vzpomínat. Vím, že se dcera zajímá, jaké to bylo, když byla malá. Ty to máš pěkně sepsané :-)

8 Veki Veki | Web | 11. února 2018 v 18:56 | Reagovat

[6]: Já mám právě problém, že jsem sociál a extrovert a mám problém být zavřená doma a čumět do zdi. Ale když jdu do společnosti jiných matek (hernička atd.), tak mi to prostředí úplně nesedí, právě proto, že většina z nich vypráví idylické pohádky...

9 sugr sugr | E-mail | Web | 14. února 2018 v 18:55 | Reagovat

Vekoušku malý je cel ty! Nádherné usměvavé mimčo do nepohody, jsi úúžasnááá, žádná fňukna, kterou rozhodí každý nedoprdlý prd malého. ;-) Kdy bude holčička? :-)

10 Veki Veki | Web | 18. února 2018 v 19:53 | Reagovat

[9]: Né! V dohledné době mi stačí kluk! :-D :-D

11 veruce veruce | Web | 15. března 2018 v 10:42 | Reagovat

[6]: Pardobn, že reaguju tak pozdě, nějak se mi to vykouřilo u hlavy...
No v herničce jsme za celé 2 roky nebyli a představa, že tam máme jít a s někým se dávat do řeči, mě děsí :-D Já radši taky ty procházky daleko od lidí a malýho zatím děti taky neberou. Kolikrát jsem si už říkala, že začnem chodit na nějaký společný montessori kroužek nebo cvičení, ale vždycky si najdu výmluvu, proč tam nejít :-( :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.