Intro. Takový malý úvodíček. ;-)

Listopad 2013

Nedělní mlhavá vycházka

17. listopadu 2013 v 19:47 | veki |  Foto
Cílem byl nádherný Lesní hřbitov na konci světa (tedy na konci Hradce Králové). Hřbitov byl opravdu malebný s neopakovatelnou atmosférou a jestli mám jednou někde ležet, moc bych chtěla aby to bylo tam pod šiškami, aby kolem pořád chodili ptáci a voněl mech.

Cesta zpátky byla objevná, šli jsme totiž naprosto neznámo kudy (ale směr je prý dobrý, tvrdil navigátor, tedy jsem si tak vyložila to "nevim", které mi přišlo jako odpověď na mou otázku ohledně správnosti naší cesty.)

Šli jsme vcelku obyčejným lesem, až jsme se dostali do přírodní památky Na Plachtě. Bývalé městské pastviny unikly svému osudu být zastavěny paneláky či skladišti, a nyní je to moc pěkné místo k potulování se.

Měli jsme štěstí na mlhavé scenérie.




Ty dva stromky se asi opravdu moc mlhy bojí, držely se za pomyslné ruce. A spolu jdou a jdou tou mlhou. Doufám, že neztratí cestu a dojdou šťastně do slunečného cíle.


Cestička sotva pro jednoho, ale ve dvou se to lépe táhne, a lépe orientuje.


Zdárně jsme se vymotali a vyšli zase mezi domy... rozloučením s přírodou byl malý rybníček u silnice. Topil se v mlze a rychle přibývajícím šeru.

Mnoho krásných mlhavých odpolední i vám!

Sudety kam se podíváš

16. listopadu 2013 v 17:40 | veki |  Co mě baví
Nikdy bych nevěřila, že se za tak krátkou dobu, jakou představují čtyři dny dá projet velký kus naší republiky. Ve čtvrtek ráno jsem vyjela z Hradce Králové směr Dolní Věstonice, kde se konala naše první zkouška (stejně jako před 3 lety, kdy byla opravdu ta první). Nemohla jsem se dočkat, opět Věstonice!!! Bylo mi tam krásně, Pavlovské vrchy by uhranuly i satanáše.

Z Věstonic jsem to vzala rychlíkem Tour de Moravia rovnou do Olomouce. Ó, Olomouci, Olomouci!

Na nebi se houpal ostrý srpek měsíce, jen se o něj říznout. Byl tak zářivý a tak čistý. A měla jsem pocit, že nikde jinde na zemi by takový nebyl... ale to byl jen sentiment a nostalgie.

Myslím, že Hradec tohle nikdy nedokáže...
Ukázalo se to hned druhého dne. Spala jsem ve skautské klubovně, kde byl Brotosauří sraz a před tím, než jsme společně vyrazili do Sudet jsem měla sladkých pár hodin na olomoucké toulání. Dala jsem si punč na Dolním náměstí, na Horním si sedla na lavičku s kebabem, prošla jsem všechny ty zapomenuté uličky stvořené přímo k tomu, aby se v nich odehrál zločin a bylo mi krásně. Taky jsem nezapomněla podívat se na to nóbl nové dílo na hyper super obchoďák Šantovku... celé dny jsem pozorovala různé stroje jak staví, bourají a přemisťují - no a je to tu.




Strašidelná ZOO

4. listopadu 2013 v 15:23 | veki |  Dobrovolně v ZOO Liberec
Na začátku listopadu se tradičně chodí do ZOO po zavíračce, po západu slunce. Většinou se tam dějí dost podivné věci a podíváte se i do zázemí ZOO, kam za běžných okolností nevstoupí noha návštěvníkova.


My dobrovolníci jsme si řekli, že také obohatíme program. Na foce výše vidíte, jak se nám to povedlo. Kupodivu děti z nás infarkt nedostaly, spíš se jim ty naše duší masky líbily.

Někdy se nám na akcích stává, že přijdou takoví ti nervózní rodičové, kteří dítěti pořád jen říkají nesmíš, nemůžeš, nebudeš to dělat, dělej už pojď atd. No, vzhledem k tomu, že my vždycky pracujeme s dětmi, které mají něco kreativního stvořit, bývá tohle rodičovské vztekání pěkně otravné. Tentokrát to však byla nádhera. Děti byly absolutně nadšené, že si odnášely vlastnoručně vyrobeného domácího ducha. Taková prkotina a tolik radosti! Rodiče byli také skvělí - děti si u vyrábění fotili, fotili se s námi a opravdu si to užívali.

A tak z toho mám opravdu dobrý pocit. Buď ten večer přišli jen ti nevynervovaní lidé, nebo stres ze všech alespoň pro tento okamžik spadnul. Asi ty noci všech svatých působí na lidi přeci jen zvláštním kouzlem.