Intro. Takový malý úvodíček. ;-)

Květen 2013

Londýn na závěr

31. května 2013 v 21:56 | veki |  Foto
Londýn je vskutku úžasné město. A to i přesto, že je člověk neustále v davu, neustále chodí na přechodech na červenou, protože zelená naskakuje jednou za hodinu a neustále nechápe, jak se někdo může na křižovatce zorientovat, když všechno jezdí obráceně.

Zbyly mi ještě nějaké drobečky.


Fascinovala mě londýnská radnice. Odvážně umístěná na nábřeží, viditelná z daleka a snad zevšch úhlů pohledu vytváří netradiční spojení starého, nového, umělého a přírodního. Asi se to tam prostě hodí.

Londýn III.

31. května 2013 v 21:37 | veki |  Foto
Koukala jsem, že jsem skončila před nezapomenutelným dnem v Londýně. Toho dne jsme vyjely vlakem za město...

Greenwich. Místo, kde bydlí čas, alespoň to tam všude tvrdí. A asi je to pravda. Ostatně, byla jsem na dvou polokoulích zároveň.
Ve hvězdárně jsem pochopila vznik vesmíru a v Námořním muzeu jsem toužila být malým dítětem, které by si mohlo půjčit plastovou loďku na kolečkách a jezdit na ní po obrovské zeměkouli nakreslené na zemi. Ale protože už mi nikdo loďku nepůjčil, raději jsem poslechla svou spolucestující a vyrazila do místní hospody. A kdo by odolal místnímu londýnskému pivu? Objednaly jsme si hned pintu. Koho by napadlo, že pinta britského piva je trochu jiné kafe než český půllitr. Když jsme vyšly z Cutty Sark, bylo nám lehko a veselo.

Čekání na kabel

21. května 2013 v 9:49 | veki
Jsem to lempl, vážení. Zrovna jsem se v nějakém časopise někde dozvěděla, že když si založíte blog, musíte na něj mít čas. Hmmmm....jojo. A já ani nedodělala londýnské vzpomínání a už jsem stihla zažít milion dalších věcí (když do toho započítám i vypracování státnicových otázek).

Jenže: státnice se blíží snad rychleji než mílovými kroky a já nemám ani z čeho se učit. Bezmocně čekám na kabel. A ani nevím, jestli to kabel vyřeší. Víte, mám pocit, že od té doby, co nás navštěvuje technik poskytovatele internetu (pořád to skoro nefunguje), se nějak podivně sypou všechny věci kolem počítače. Teď tiskárna nereaguje na počítač. A abych to dokončila s tím technikem... celý problém vyřešil tak, že nám navrhl, ať změníme poskytovatele internetu. Už ho naše otravování přestalo bavit. :-D
Za tu tiskárnu stejně nemůže, kabel je starý jak tiskárna sama (sedm let??) a vypadá poněkud užmoulaně, tak se ani nedivím, že prostě vypověděl službu. Ale proč ji sakra vypoví, když si jdu tisknout otázky ke státnicím?? Někdo mi to prostě nepřeje...

Rozhodla jsem se po státnicích zmizet na chvíli do Srbska. Máma si sice vynadala, že nebudu doma na ségřiny kulaté narozeniny, ale vy byste seděli doma a cpali se dortíkem, když se naskytne možnost odjet do srbského Banátu??

Přejte mi otevřenou hlavu, ať to do ní leze samo.
A ať vám žádný kabel nezkazí plány.