Intro. Takový malý úvodíček. ;-)

Srpen 2012

Půlka prázdnin je fuč

2. srpna 2012 v 17:51 | veki |  Myšlenky
a s nepotěšením konstatuji, že se (už) zase musím rozčilovat nad naší úžasnou školou, pro kterou mám jen ta nejhorší pojmenování. Takže si trochu postěžuji, abych nezcvokla.

Nechápu několik věcí. Za prvé, proč si kdosi zodpovědný neumí spočítat kolik je potřeba místa na seminářích a tolik jich nevypíše??? Proč pokaždé musím otravovat několik učitelů, aby navyšovali kapacity na zápis? Proč pak musím celý den sedět u počítače a hlídat si to jedno navýšené místo, aby zas nepřišel někdo jiný, kdo si milostivě přepisuje semináře jako o život? Kdyby bylo pro každého místo hned od začátku, měli by všichni klid. Jasně, člověk se o "ten svůj seminář" musí poprat, ale kdo dřív přijde... ale asi je někde chyba, když každým rokem nezbydou místa na A předmětech...

Za druhé, je normální makat jak šroub pod širým nebem (a kopat a kopat) tři týdny bez mzdy a ještě nemít od organizátora (školy) zajištěné ani základní věci? Ano, máme kde bydlet (a to ještě hrozilo, že jednu noc budeme spát pod mostem), ale jsme bez jídla. Takže budu makat zadara a ještě se tři týdny ze svého živit a ještě dám hromadu peněz za dopravu do Dolních Věstonic (ano, na začátku roku nám OPĚT naslibovali - příspěvek na dopravu). Taky ani nemám pořádně brigádu, protože původně nám bylo řečeno, že je praxe v červenci - zajistila jsem si hrad na srpen a hle praxe je v SRPNU! Takže pápá hrade.

Do prdele, připadám si jako kus hadru, kterému slibí, že ho konečně vyperou a zatím leží furt zmachlaný v koutě. S naší paní, která obor vede, je domluva jak s nežidem, nevidí si do pusy, pouští do placu neověřené informace, slibuje, co nesplní a ještě k tomu je leckdy pěkně (jak bych to jen popsala) nepříjemná a svoji neprofesionalitu svádí na nás.

Teď doufám, že nebude mít problém s tím, abych si test, jehož původní termín v červnu si ze dne na den zrušili, napsala 4. září. Jindy se do Olomouce dostat nemůžu. Takže jsem připravena, v případě potíží, si to vyřvat. Protože není fér, abych kvůli někomu jinému přicházela o kredity. A to můžete říkat milion krát, že část ročníku nebydlí zrovna v Olomouci a že je jaksi technicky nemožné se tam zjevit, kdy si kdo vzpomene, nejlépe, když v neděli napíše, že v pondělí máte někde být.

Snad nakonec zajdu na Svatý kopeček a jako ty lidi přede mnou tam napíšu přání. Panenko Marie Svatokopecká, dej, ať všechno jde hladce a zmizím z téhle školy.

Omlouvám se, pláču na špatném hrobě.