Intro. Takový malý úvodíček. ;-)

Květen 2012

Je libo šnytlik?

27. května 2012 v 13:32 | veki |  Myšlenky
Tak zas všechno kvete...

A hmyzáci se můžou zbláznit.
Já taky.
Vynahrazuju si své momentální nedostatky času na kochání se sezením pod slunčníkem na zahradě.
Říkám tomu, že se učím venku.

PS.: Němčnina. Zvlášť, když člověk umí prd, dva roky neviděl gramatiku a v životě nemusel německy mluvit. Vielen Dank für ihre Aufmerksamkeit. Tímto má průvodcovská kariéra končí.

Dejte si raději šnytlik na chleba.




Damašek s motivem stylizovaných ananasů a šištic

25. května 2012 v 15:13 | veki |  Co mě baví
Když takhle škola dostane peníze od Evropské unie, to se dějí věci! To se pak realizují předměty, kde se člověk učí v praxi.

Jelikož při zápisu spadnul Stag, zbyl na mě předmět: Evidence a katalogizace bohoslužebných předmětů, heraldických a paleografických památek. Nebo tak nějak se to jmenuje.

No, nadšená jsem moc z počátku nebyla, ale musím říct, že se mi to líbilo... už vím, že takové kasule mohou být ušity asi z milionu různých látek a vyšívány dracounem a vlnou přes podložku a křížkovým stehem vlnou a hedvábím a ... a že mají boullionové třásně.

No a jak to bylo se podívejte:

Tak jeden z náspisů na přepis a popis. Zakládací deska kostela sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské v Bystré u Poličky.


Antropologické okénko

17. května 2012 v 21:20 | veki |  Foto
Na gymplu mě štvalo, že nám všechny kosti ukazují umělé (aby se náhodou někdo neotrávil z lidských). Konečně přišla antropologie a pár kostiček. Prý je z toho brutus zkouška, tak jsem zvědavá, ale tohle mě vždycky bavilo, tak doufám, že nepřestane. Ostatně lidičky, to je to nejlepší, co archeolog může vykopati.

Už se těším na praxi, konečně zase něco do života. Z těch obecných řečí už mi jde hlava kolem. A ještě k tomu Dolní Věstonice! Budu hodně naštvaná, jestli to nebude nějaká další venuše, ale jen hromada "šutrů". Mlčím, mlčím, však o těch "šutrech" bude bakalářka. :-D

Tak teď už ty kostičky: lebka, stehenní kost, dolní čelist a pánevní kost.

PS.: Mobil fotky





Někdy mezi stagem a zemí

12. května 2012 v 16:37 | veki |  Myšlenky
Nojo, koukám, že jsem zas flákač, na blogy nechodím a na svůj nepíšu... kdo by psal, teď, když se pořád něco píše.

Ještě teď nechápu, jak jsem mohla všechny ty zápočty absolvovat a ještě k tomu úspěšně (jo, chvilka chválení se :-D ). Začalo to naprosto hektickým víkendem na hradě, kde byla v sobotu akce a nevím kdo vymyslel, že zrovna já půjdu pět prohlídek za sebou. Po třetí jsem už mlela nesmysly a myslela jsem, že mi hoří v ústech, i když jsem vždycky před každým výkladem vypila litr vody. No, ale zaznamenala jsem svůj první pracovní úspěch: Jeden návštěvník mi napsal básničku: