Intro. Takový malý úvodíček. ;-)

Prosinec 2011

Od dnešní půlnoci vám přeji...

31. prosince 2011 v 11:15 | veki |  Úvod
Tak jsem vám všem chtěla do nového rou vyrobit pé efko, ale zjistila jsem, že z letošní zimy nemám ani jednu zimní fotku. Nedivím se tomu, protože osobně jsem viděla sníh jenom z vlaku, a pak ještě nějaké zbytky, když jsem přijela na Vánoce domů.

Takže na řadě je přání slovné.
Víte, kdybych měla vyjmenovat, co vám všechno přeji do nového roku, tak to nedočtete do konce.

Přeji vám tedy cosi obecného, něco jako x v libovolné rovnici. Ať si za to x dosadíte právě to, co Vám do té Vaší rovnice sedí a přinese výsledek, pro který se budete radovat a který Vám dá spokojenost.
Ať je to Vaše x cokoli, přeji Vám, abyste ho našli.

A velké finále toho to článku: vyzoomované kačenky z Václavic pro potěchu duše.



Deník cestovatelek do Brna

22. prosince 2011 v 12:17 | veki |  Co mě baví
Prolog aneb o vlacích a nádražích
Bylo něco před jedenáctou dopolední a ďábelsky dlouhá fronta na jízdenky slibovala ten správně bláznivý začátek. A protože se zdražilo vlakové jízdné, prodloužila se i zpoždění, a tak jen valím oči na to, že i slavné Pendolíno skončilo na 60 minutách. Naštěstí moravský rychlík se urychlil a zvládnul to za + deset, takže jsem si stoupla na perón a pozorovala mírně nervózní cestující na trase Praha - Ostrava, kteří už strávili desítky minut na nádraží navíc a ještě nikam neodjeli. Můj ošuňtělý rychlomotorák byl plný tak akorát, abych si sedla a za nějaký ten čas vystoupila v Brně na hlavním nádraží. Ano a překvapení dne! Barča má od Pardubic zpožení 30 minut! Tak čekám.
Brněnské nádraží je bludiště. Zabloudila jsem v jednu chvíli k pasáži "Myší díra". V překladu to znamenalo dva metry širokou uličku plnou asijského oblečení a jeho asijských prodejců, hadříky visely po stěnách, i po stropě, takže průchod pro člověka se zúžil na necelý metr. Trochu děsivé, natočila bych tu třeba nějaký asijský horror.

Po moravsku, po česku, konec semestru a Vánoce

16. prosince 2011 v 19:21 | veki |  Myšlenky
Člověk si říká, že si nyní může oddechnout. Oficiální konec semestru, jak napsala fakulta na svůj facebookový profil (vtipálci - prý "Zápočty byly rozdány" - já nevím výsledek ještě ani jednoho). Můj malý bratranec mi na Facebooku vynadal, že moje vánoční "volno" není fér, on chudák musí do školy ještě až do středy. Vůbec co říkáte tomu, že desetiletý kluk má Facebook? Osobně s tím zásadně nesouhlasím a svým devítiletým sourozencům vysvětluji, že je to pro starší a oni to berou a působení na počítači omezují na jednoduché internetové hry.


Jarret - Za hrany

14. prosince 2011 v 13:41 | veki |  Hudba
Rubrika *Hudba* je vážně stagnující a celkem dost děsná. Tak snad to vylepším tím, že se budu snažit psát krátké něco jako recenze na alba, která mi přijdou nově k uchu.
A začnu moc mile, jarettově. Znáte?




Prosincové mraky

5. prosince 2011 v 16:24 | veki |  Foto
Asi tak před deseti minutami jsem vylezla z pokoje a mířila si to chodbou na toaletu, nějak mi to nedalo a ohlédla jsem se směrem k balkónu, který chodbu ukončuje. A nebe bylo temně oranžové.

Přidala jsem do kroku, protože mi bylo jasné, že tohle vydrží tak dvě minuty, pak se setmí a kde je ta poezie prosincová?

Vzala jsem foťák, vyšla na balkón a dřív, než se mi začaly zimou třást ruce jsem si udělala pár fotek. Mračných snímků.

Výbor z díla s lehkou úpravou teď aktuálně:



Třeba mi to nebudete věřit, ale ta barva a vůbec všechno vážně odpovídá skutečnosti.

Vůbec tak nějak moc poslední dobou ulítávám na západech slunce a jiných přírodních slunečních kulišárnách, už bych z toho skoro mohla sestavit monotematickou sérii.

PS.: Taky nesnášíte petroarcheokeramiku? Jedinému slovu, kterému jsem rozumněla, bylo "křemen".