Intro. Takový malý úvodíček. ;-)

Listopad 2011

Břečťani

30. listopadu 2011 v 13:48 | veki |  Foto
Utíkám ze své podzimní rozmrzelosti a raduji se z úplných blbostí. V pondělí jsem vyrazila ráno tryskem do školy, aby mi zbyl čas pofotit si z rozespalosti v parku. Listí už je shrabané a napůl shnilé, a tak jediné, co vypadá ještě živě je břečťan na stromech.

Břečťani byli smutní, tak jsem s nimi zaexperimentovala. Asi nejsou nyní o moc veselejší, kdo by byl, když stromy usnuly a ti zelení hajdalákové si nemají s kým povídat. A tak se ovíjí. A zavíjí. Vyjí na měsíc za dlouhých zimních nocí, jako vlci, jako líté šelmy z mikropralesa na přehu potoka, který nikdy nezamrzá.

Spolubydlící Terka: "Lidé se roztékají, měli by se vsáknout."

O víkend blíž ke konci semestru

27. listopadu 2011 v 18:29 | veki |  Myšlenky
Je za mnou jeden z těch horších víkendů, kdy mi kolejní pokoj přijde nesnesitelně malý a pustý.

V pátek na výzkumu byla taková zima, že jsem ve dvanáct utíkala do teplé sprchy a i vlažná voda mě děsně pálila. A na palci mám z té "teplé vody" puchýř, asi jsem vážně omrzla. A utekla jsem básníkovi, který mi donesl své výtvory osobně podepsané. Trochu se stydím, tak jsem mu slíbila pondělí.

Už několik dní mám na nejmenované domovské stránce "velice spolehlivé počasí" a pro Olomouc je tam pořád sluníčko, dneska jasno! Ano, ano, dneska svítilo asi tak půl hodiny, a pak zase padlo šero. Hlavně, že bylo "jasno".

V sobotu jsem vygruntovala. Holky zase celý týden říkaly, jak se tu už musí uklidit, ale žádná z nich to neudělala. Tak jsem si vzala hadr a vyšůrovala jsem tady všechny poličky, a pak i podlahu. Vypadá to o něco líp, ale pořád tak nějak přechodně, neútulně, syrově, pustě, hnusně, prostě hroznej pokoj s hnusnou zrezlou hučící ledničkou. S tou jsem si taky užila.

Ranní probuzení

26. listopadu 2011 v 20:20 | veki |  Básník
Tento díl Básníka věnuji své nejlepší kamarádce B.


Vrtalo mi dnes hlavou, jak je možné, že slunce už několik dní nevyšlo. Obloha je jen střídavě šedivá a černá. A život mi utíká stále dopředu a nebere moc ohledy na to, jestli se mi chce utíkat taky. Když jsem se dnes ráno probudil, nenapsal jsem Ti žádnou básničku. Rozhodl jsem se...

Zapomenout.

Druhák je fakt divnej aneb o podivuhodném zájmu druhého pohlaví

17. listopadu 2011 v 19:23 | veki |  Myšlenky
Tak to řekla Míša, spolužačka a spolubydlící. A za všechno můžou prváci. Jo. Nebo skoro za všechno.

Začalo to na jejich pasování, které jsme organizovali, pár lidí od nás se nám tam opilo a "našlo si svého oblíbeného prváka" - v překladu to znamená krátký alkoholový románek a pak vokno, takže se nic nestalo. Ještě že jsem jela domů, historky mi stačily, nemusela bych to zažít na vlastní oči.

Pak si ze mně jeden prvák udělal oblíbenou druhačku a po několika hodinách v čajovně jsem mu byla nucena říct, že jsem monogamní člověk a že prostě ne.

V neděli jsem jela vlakem a EC Hutník byl nacpaný k praknutí. Tak jsem vzala jedno jediné volné místo vedle nějakého kluka, nejspíš taky studenta. Nabídl se, že mi pomůže s batohem nahoru do police, fajn. Dík.
"Kam jedeš?"
"Do Olomouce, do školy."

ZOOOLOMOUC

6. listopadu 2011 v 16:48 | veki |  Foto
Nejlepší plán, který si můžete vymyslet na osamocenou sobotu je jít někam ven. Tak jsem šla... tedy spíše jela do ZOO (nadpis je tak jak je naschvál - takhle to píše sama zoo na propagačních letácích - je fascinující, kolik je v těch dvou slovech O :D).

Moc jsem se na to těšila, už jen to, že se budu moct sama toulat po zoo, fotit si a nikoho neobtěžovat svým slimáčím tempem. Většina lidí totiž chodí po zoo neuvěřitelně rychle. A co jsem tam viděla uvidíte na fotkách - ne všechny jsou v nějaké lepší kvalitě, ale většinou fotíte přes upatlané sklo, mříže nebo v pavilonu se špatným světlem. Tak alespoň výbor z toho, co mě zaujalo a "krátký" komentář.

PS.: Díky za sponzoring volnou vstupenkou. :)

Dva dny kopáčem

5. listopadu 2011 v 15:49 | veki |  Myšlenky
Chmury mě přešly... odešly jak přišly. Protože dělání, dělání všechny smutky zahání.

Dva dny jsem kopala na Dolním náměstí, ve čtvrtek nám totiž odpadla veškerá výuka (a to ji máme jen jednou do měsíce - jsem zvědavá, kdy to budou nahrazovat, rozhodně se totiž chci naučit kreslit štípanou). Nenakopla jsem na nic zásadního, nejpěknějším nálezem (pro mne, v globálním měřítku výzkumu je to naprosté nic) byl asi zvřecí zub - říkám mu upíří :D a abych nekecala, tak několik pěkně zdobených keramických střepů (ovšem pravděpodobně velmi mladé datace, protože v našem čtverci jsme ještě nekopali sředověké vrstvy).