Intro. Takový malý úvodíček. ;-)

Leden 2010

Ze zoo

24. ledna 2010 v 16:07 | veki |  Foto
Nějak se mi hromadí fotky ze zoo. Proto dám do galerií novou složku ZOO Liberec. (A drobné vysvětlení, proč tu poslední dobou fotky nejsou. je to prosté - nemám čím fotit. Snad přijde brzy náprava a nový stroj. :))

Zde malý předvoj (a stačí kliknout na ZOO Liberec na a uvidíte víc ;-) )

Expozice plameňáků růžových a kubánských.
Slonice indické Rání a Gaurí (nechtějte po mně, abych vám řekla která je která :D)


Honoré de Balsac - Třicetiletá

23. ledna 2010 v 20:53 | veki |  Literatura
Náhodou jsem v naší rozsáhlé knihovně našla Třicetiletou. Pustila jsem se odvážně do čtení, i když vím, co je pan Balsac zač...
A výsledek?

Kniha je součástí cyklu Lidské komedie (patří sem ostatně převážná většina Balsacova díla, např. Otec Goriot). Je to krátký román, jakási sonda do nepříliš vyvedeného manželství.

Hrdinkou je markýza Julie d´Aiglemont. Jako mladá dívka se zakouká do statného důstojníka Napoleonovy armády, a i přes otcovy pochyby ho pojme za manžela. Avšak její dívčí city jsou zaživa pohřbeny do ubíjejícího manželství. Její život je naplněn jen povrchností manžela a smrtí přítelkyně.

Radost

23. ledna 2010 v 19:34 | veki |  Myšlenky
Chce se mi tancovat!

Nejraději bych si oblékla tu svou pravěkou sukni a vyrazila do sálu. Sálu pod širým nebem. Odněkud by hrála hudba. Kromě té sukně bych měla vytahaný svetr na kolena, rozepnutý kabát a dlouhou šálu, která by vlála kolem.
Divoce skákat a točit se. Smát se hodně nahlas a křičet do světa, že je krásný!
A všude sníh! Prašan, hodně prašanu, do kterého bych mohla skočit a zůstat ležet po divokém tanci. Koukat do nebes a vdechovat ledový vzduch.

Chce se mi jít!

Jít od pramene až k moři. Pořád podél řeky. Potkávala bych spoustu přátel: olše, vrby, osiky a břízy. Mohla bych se zastavit v zátočině a poslouchat ticho, kachny, nebo zpěv labutí. A svítilo by slunce! Zlaté a hřejivé, lehla bych si do šťavnaté trávy a nohy by mi hladila řeka. Má duše by seděla na ostrůvku a hrála na flétnu... jako slavík v háječku.


Mít křídla...

14. ledna 2010 v 19:49 | veki |  Myšlenky
Kdybych měla křídla, chtěla bych býti volavkou. Popelavým ptákem na řece. Klidně stojí v chladné vodě a hledí do dáli. Třeba sní o moři, třeba jen o čistší vodě plné skvělých rybek.

Zlosyn na břehu hodil po ní kamenem a já roztáhla velká křídla a vznesla se do oblak. K obloze barvy mých křídel. Letím s hlavou vypjatou, hrdě a lidé pode mnou zvedají oči k nebesům a svět jim přijde o trochu barevnější. A mně také. Jen oblaka, koruny stromů a špinavé zimní slunce. Jen vítr a šelest peří na křídlech. Jen nekonečná svoboda.

Volavka uviděla krásné říční zákoutí. Slétla k zemi. Stojí na břehu a rovná šedá pírka. Právě začalo sněžit. Jak studí to bělostné pápěří.

Zlosyn vystřelil. Náhlá bolest podlamuje útlé nohy a křehké tělo hroutí se k zemi. Ještě slyším křivý smích a cosi teplého mě hřeje v bocích.

Bílý baldachýn rudne.

Volavka vypjala křečovitě svou hlavu a ležíc chtěla roztáhnout křídla. V tom okamžiku však došly jí síly.

A řeka to proděravělé popelavé torzo splaví.

Výkřik

9. ledna 2010 v 18:36 | veki |  Příroda
Chtěla bych vylézt na nějakou skálu, někam vysoko k nebesům, někam do opuštěných míst.

Stoupnout si na samý okraj, rozpřáhnout ruce, zavřít oči.

Zhluboka se nadechnout a zavolat do krajiny.

S každým nádechem pak poslouchat ozvěnu hlubokého údolí.

Viktor Dyk - Krysař

7. ledna 2010 v 20:44 | veki |  Literatura
Za jeden večer, asi za dvě hodiny jsem měla tuhle útlou novelu předčtenou. Proč? Toto dílo je vysoce chytlavé. Začnete a nepřestanete. Zmítáte se v kolotoči představ, pocitů, reality a občas se vám to slije do jednoho celku.

Překvapí zpracování. A opět se tu pokusím stvořit nějaké zamyšlení nad touto opravdu originál ní četbou.


Alois Jirásek - Temno

6. ledna 2010 v 20:21 | veki |  Literatura
Po několika měsících jsem dočetla Temno od legendárního pana Jiráska. Nečetla jsem to tak dlouho proto, že je to pořádná bichle, ale spíše proto, že vždycky, když jsem došla k sáhodlouhým popisným pasážím bohoslužeb, nechtělo se mi číst dál a knihu jsem třeba na týden odložila. Když jsem tedy konečně u cíle, hodnotím to následovně. Čtěte.

Drobná poznámka: Tentokrát to není na základě literárního semináře, ale jedná se o výplod mého poslední dobou temného mozku, takže je to můj názor, se kterým můžete (ale nemusíte) souhlasit.

Smrt a pohřeb Melchiora z Redernu (KVK 5.1.2010)

5. ledna 2010 v 22:35 | veki |  Historie
Dnes jsem byla v Krajské vědecké knihovně v Liberci na suprové přednášce o smrti a pohřbu Melchiora z Redernu, majitele frýdlantského a libereckého panství a jedné z nejznámějších postav našich regionálních dějin. Přednášel pan Milan Svoboda, vedoucí katedry historie na Technické univerzitě v Liberci. A nemělo to chybu.
A protože jsem z toho nadšena, zápis z přednášky vám předkládám (samozřejmě okořeněno vlastním povídáním).