Intro. Takový malý úvodíček. ;-)

Srpen 2009

Střípky z letošního tábora v Jizerkách (14.-30.8.09)

31. srpna 2009 v 13:58 | veki |  O ochranářích
Asi je načase napsat něco o letním ochranářském táboře. Přemýšlela jsem dlouho, jak to udělám. Došla jsem k závěru, že si vyberu několik malých, ale krásných momentů, které ve mně cosi zanechaly a zbytek nastíním fotkami. Je mi moc líto, že jsem přišla o to nejlepší, o puťák v Krkonoších, ale myslím si, že můj památkářský víkend mi to vynahradí. K tomuto bych ještě chtěla dodat, že věta "Věra s námi do Krkonoš jet nechce." není pravdivá a dost mě mrzela. Zase jednou někdo mluvil a neposlouchal...


Záclonárka

28. srpna 2009 v 10:34 | veki |  Foto
Po noční bouřce přišlo opět vedro, a tak jsem vyrazila na procházku spojenou s koupáním. Kousíček za Chrastavou je malý rybníček Záclonárka. Kdysi ho tu postavili pro potřeby blízké textilní fabriky, ale kde je dnes zašlá sláva libereckého textilu? Sežral ji otesánek Čas a asijská konkurence.

Alespoň se tam pěkně prochází a koupe.


Chci se houpat, ne točit

27. srpna 2009 v 11:01 | veki |  Myšlenky
Asi mě zase posedla ta světonázorová nálada, kdy se zabývám věcmi, o kterých se asi raději přemýšlet nemá. Jenže mně je poslední dobou smutno. Čerstvě dospělá dušička má být najednou velká a rozumná, i když chce být malou holčičkou na houpačce. Na houpačce v jabloňovém sadu, na houpačce v bílých šatičkách a s načesanými vlásky. A nikdo to nechápe. Kolem se míhají lidé a každý mi desetkrát řekne: "Tak konečně osmnáct, co?" "Jo." Kdo to vymyslel? Kdo vymyslel, že po osmnácti letech života budete najednou někdo jiný? Najednou nebudete patřit nikam. Na dospělé jste moc mladí a na děti moc staří. Houpačka vám bude malá a kolotoč s upozorněním, že po nástupu nelze vystoupit, je ještě příliš rychlý, než abych zvládla přistoupit. Stejně by se mi jen motala hlava a zvedal žaludek...


Růženka a Ivanka (love foto)

26. srpna 2009 v 19:37 | veki |  Foto
I když je tato fotka mázlá (ani nevím, kdo ji fotil), je naprosto bezkonkurenční. Moje dvě sestry. Malá Růženka a větší Iva.

Denis Diderot - Jakub fatalista a jeho pán

25. srpna 2009 v 14:42 | veki |  Literatura
Tuhle knížku jsem dočetla těsně před tím, než jsem odjela na tábor (o kterém mimochodem taky chci napsat) a měla jsem k tomu dobrý důvod. Na výjezďáku z dějepisu jsem se náhodou přifařila ke druhé skupině a mrkla se s nimi na televizní záznam představení Jakub a jeho pán od pana Kundery, který divadelní hru napsal jako poctu panu Diderotovi. Bylo to úžasné, a tak jsem se rozhodla jít do Kunderovy předlohy, do originálu a nyní můžu říct, že pan Kundera je geniální, protože to představení bylo téměř tak dobré jako kniha sama.
Nebudu už zdržovat, neboť je zřejmě psáno tam nahoře, že právě začnu vyprávět příběh Jakuba a jeho pána.

Podejme si ruce s kulturním dědictvím

6. srpna 2009 v 18:45 | veki |  Co mě baví
Zní to jako námět na úvahu, na esej nebo na fejeton. Ano, už titulek řekl vše. Je to ale název projektu. Nebudu tu rozepisovat podrobnosti, stejně bych jen opisovalo něco, co bylo již napsáno (konkrétně tady).

Důležité ale je, že jsem se o tomto projektu dozvěděla. Jako vždy úplnou náhodou (o všem důležitém v mém životě rozhoduje zásadně Náhoda, jakou pravdu měli Voskovec a Werich ve své písničce). Tou náhodou byl e-mail od vedoucího oddílu Tomáše, který si na mě vzpomněl a já mu za to děkuji.
Plkám tady a vy nevíte o čem. Tudíž. Jedná se o projekt, kdy se tři skupiny (jedna z Frýdlantska, jedna ze Západních Čech a jedna z Jižní Moravy) ve třech termínech sjedou do jedné lokality, a tam absolvují takový "interaktivní" víkend. Zúčastní se výstav, exkurzí, přednášek a hlavně budou mít možnost pomoci s opravou drobných památek.

Co myslíte, že jsem udělala já? Myslím, že je to jasné. Hned jsem se přihlásila. Jak jsem viděla program prvního víkendu, začala jsem se tak moc těšit, že to ani nejde vyjádřit.
Tak například: práce s dětmi a veřejností, pro zájemce vykopávky pod dozorem archeologa, mapování, koncert, výstava. Není to úžasné? Naprosto dokonalé!

Tak 14. asi jedu.
Juchů!

PS.: Nejedu, přesouvá se to, takže pojedu trošku dýl. Značně mi to zkomplikovalo situaci, ale snad to všechno dobře dopadne a budu moci jet na tábor (i když s přerušením) i na tuhle fajn akci. Tak mi držte palečky.

Za ranní rosy sbíraná

5. srpna 2009 v 20:07 | veki |  Foto
Dneska ráno jsem se probudila brutálně brzy. Ale měla jsem pocit, že jsem se vyspala nejlíp na celém světě (asi ten levandulový polštářek :D). Tak jsem si dala sprchu a vyběhla na zahradu, abych natrhala svěží ranní kytici.

Troška rozkvetlé dobromysli, kopretin, zlatobýlu a starý zelený džbánek...

Bylinkový polštářek

4. srpna 2009 v 20:55 | veki |  Bylinky
Tak jsem měla tvůrčí chvilku. Trefné mi přišlo, že jsem se dočetla v horoskopu, že mám chmury zahánět odreagováním nad nějakou tvůrčí činností. Asi to má čas od času něco do sebe.

Vzala jsem kus plátna, udělala z toho kapsu a vycpala ji starými hadry, do kterých jsem přidala nasušenou levanduli. Krásně to voní. :-)
......................................................................................................................................................
.......................................................................................................................................................