Intro. Takový malý úvodíček. ;-)

Deníček za leden

3. února 2007 v 11:54 | veki |  Myšlenky
Předmluva k lednu: Chtěla bych se tu krátce ohlédnout za rokem 2006. Určitě to byl nejdůležitější rok v mém současném životě. Vyšla jsem základku a ocitla se v novém prostředí. Musela jsem se rozloučit s přáteli, s mým dosavadním smyslem života. Štvali mě, to jo, ale .....Nebylo to lehké. Nový kolektiv je docela fajn, ale stále nevím, co si o nich mám myslet. Taky jsem byla poprvé na festivalu, můžu říct, stane se z toho tradice. No a nakonec to byl dobrý strýček náhoda a trošku taky osud. Ano, ochranáři. Nejlepší kolektiv dobrých lidí na světě. Moc dobrých lidí. Ještě bych dodala, že jsem si znovu prosekala trnitou cestu k nejúžasnější kamarádce všech dob a krom ní jsem poznala ještě osobu, která mi je na světě asi nejdražší ( když pominu rodinu)....

Když to tak shrnu, tak nejhorší asi bylo období září - listopad. Ani ne tak po té existenční stránce, ale po té psychické. Rok 2006 odešel v pokoji a s ním odešlo všechno do minulosti, doufám ale, že některé věci a někteří lidé budou i nadále moje současnost a snad i budoucnost.
1.1.2007: Na Ještědu bylo krásně. Velice krásně. Sice nám trošku pršelo, ale co. Nejsme z cukru. Dostala jsem odznak a diplom. Pro někoho cetka, pro mě radost. Taková pěkná tradice, to by se mě založit i jinde. Například v Hrádku nad Nisou by mohli chodit na Popovu skálu, v Brně na Špilberg a podobně...
Poslední dobou používám často slovo nic. Co to vlastně je, to nic? Je to jako ta neprostupná mlha, přes kterou nebylo z Ješťedu nic vidět? Jak si mám vlastně takové nic představit? Napsala jsem o nic a podbném mnoho stránek, ale to si raději nechám pro sebe. Nebyly to věci zrovna takové, které bych chtěla, aby si mohl přečíst třeba celý svět.
7.1.2007: Nevím jak u vás, ale u nás již definitivně skončili Vánoce. Odstrojil se již trošku zevšednělý stromek, cukroví je již snědeno a všechno se vrátilo do starých, všedních kolejí. Zítra se jede na lyžařský výcvik. Ten původní byl zrušen, a tak nás místo Rokytnbice nad Jizerou čekají moje milované Jizerky. Těším se, moc. Sněhu je sice jen maličko a to ještě bude na klistr, ale i tak se těším. Na akcích jako jsou různé výcviky a kurzy totiž mnohem lépe poznám lidi kolem sebe. Možná, že mě spousta z nich překvapí. Člověka si totiž nejvíc cením podle jeho životního názoru. A v horách se to vždycky nejlépe projeví. No nic, jdu si ještě připravit nějaké věci na zítřek.
10.1.2007: Má to vůbec smysl? Má vůbec smysl všechno co dělám? Má smysl tenhle blog? Nevím. Do dnes jsem si myslela, že ano, ale...Co můžu ale chtít? Jsem podivín, který nikam nepatří. Všichni v mém věku jsou úplně jiní. Nemůžu tvrdit, že jsem vždycky někam patřila, to ne. Naopak. Již spoustu lidí nade mnou kroutilo hlavou a spoustu lidí jen pochvalně přikývlo. Co si tedy mám myslet? Občas mi dělá potíže ustát to kroucení hlavou. Ne, nejsem nijak zvlášť urážlivá, ale je mi to prostě jen malinko líto. Je mi líto, že jsem cvok, blázen, idiot. Tentokrát opravdu nevím, kde dělám chybu. Co dělám špatně? Je snad špatně, že ve svém volném čase pomáhám v horách? Je snad špatně, že si vylévám srdíčko na blog? Je snad špatně, že žiju? Asi jo. Nejraděj bych teď utekla, utekla bych hodně daleko, hodně daleko.
30.1. 2007: Je to již příliš dlouhá doba. Již příliš dlouho nevím, co se děje. Můj úsměv je jen na povrchu. Uvnitř jsem se už nesmála dlouho. Nevím. Vím jen to, že nevím kudy z toho ven. Osud nahodil sítě a já se do nich chytila, jak bezbraná ryba v sítích nevím kudy dál. Jen těžko se každé ráno přemlouvám se zvednout a jít. Jít. Může se zdát, že musím být ten nejšťastnější člověk na světě. Mám všechno. Dobrý kámoše, jednoho víc než kámoše, poměrně dobrý prospěch..Ach jo. osude, co to se mnou děláš?
Trošku krátké, že? Leden byl totiž poklidný měsíc...doufám, že únor bude ještě poklidnější.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 LoveyouLove LoveyouLove | Web | 3. února 2007 v 11:55 | Reagovat

Ahojky,mrkni na adresu webu a hlasuj pro mojí colorku LoveYouLove

jestli se ti bude líbit,dík ;-)

2 Lindsey Lindsey | E-mail | Web | 3. února 2007 v 11:59 | Reagovat

Ahoj !!! Chtěli by jste pomoci týraným zvířátkům a nevíte jak ???? Jednoduše !!!! Na mém blogu je adresa, kde můžete darovat svůj podpis…. každý podpis může zachránit nejen jedno nevinné zvíře…které potřebuje pomoci… lidé jsou na zvířatech závislí stejně jako zvířata na lidech…. nebuďte bezcitní !!!!

Jak na to : na mém blogu si najdeš rubriku – týraná zvířátka :( - pomozte týraným zvířatům – a kliknout na odkaz …. je to tak jednoduché …. a přitom tak důležité …..

Když už budeš na mém blogu, tak si vyzvedni cenu – v rubrice – pro Vás ode mě – poděkování …….

Děkuji ……… Pa Lindsey

Ps : máš moc krásňoučkej blogísek, držím Ti palečky, aby Ti to vydrželo a přeji Ti hodně návštěvníků a zajímavých článků…… Hodně štěstí :c)

PS: Jestli jsem ti tuto zprávu už poslala a teď ji na blogu máš dvakrát nebo víckrát, tak se ti omlouvám, chci ji rozšířit........ :)

3 Vekoušek Vekoušek | 3. února 2007 v 12:14 | Reagovat

Hm..Takže pro LOVEYOULOVE: Jsi moc hopdná, že jsi přispěla svým komentářem, ikdyž pro mě trošku pomíjím. Ona pomíjivost má jeden důvod: Nesnáším tohle vnucování. Neber si to nějak osobně. Měj se krásně.

PRO LINDSEY : Sic je tvůj komentář pod článkem, který s tím vůbec nesouvisí (od toho je tu návštěvní kniha), ale i tak děkuji za něj.  I když myslím, že stejnou pochvalu blogu píšeš všem, kterým napíšeš na blog tuhle zprávu, tak iza ni ti děkuji.  Protože se tu nesnažíš nikomu vnutit nějaké to : " Hlasuj pro mě!", tak popřemýšlím o návštěvě tvého blogu (doufám, že je ta zpráva myšlená upřímě).

Takže se mějte pěkně, děvčata.

4 Oddete Oddete | Web | 3. února 2007 v 20:42 | Reagovat

Mno,jo ale alespoň jsi o něco silnější a připravenější a lépe budeš čelit novým nástrahám života ;o)

5 Vekoušek Vekoušek | 4. února 2007 v 10:54 | Reagovat

Však že jo..všechno má své pro a proti...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama